Kyselina dokosahexaenová (DHA)

Jedna z nejdůležitějších omega-3 mastných kyselin, která je spjata s řadou zdravotních benefitů

Kyselina dokosahexaenová se řadí k důležitým esenciálním mastným kyselinám, konkrétně k omega-3 mastným kyselinám. Nachází se v každé tělesné buňce, klíčovou roli hraje při fungování nervové soustavy a mozku a její dostatečný příjem je naprosto nezbytný během těhotenství a v dětství. Protože ji organismus nedokáže sám syntetizovat, je třeba jí dostatečné množství získávat ze stravy.

Z omega-3 mastných kyselin utváří DHA více než 90 % a tvoří také 25 % jejich celkového množství tuku. Čistě technicky si ji může organismus utvářet z kyseliny alfa-linolové (ALA), leč tento proces je velmi neefektivní a jen asi 0,1 až 0,5 % ALA se reálně transformuje na DHA. Pro úspěšnou přeměnu je nicméně podmínkou také dostatečný příjem vitamínů, minerálů a omega-6 mastných kyselin.  Proto je vhodnější zajistit si dostatečný příjem DHA stravou.

Optimalizuje hladinu krevního tuku

DHA se v organismu vyskytuje především v buněčných membránách. Její přítomnost usnadňuje vedení a příjem nervových signálů a obecně komunikaci mezi nervovými buňkami.  Nízká hladina DHA v mozku nebo zrakovém ústrojí může signalizaci mezi buňkami zpomalit, což může mít za následek zhoršení zraku nebo dokonce zhoršení fungování mozku. V organismu působí také proti zánětlivým procesům a snižuje hladinu krevních triglyceridů.

DHA se nachází zejména v mořských rybách, plodech moře a řasách. Coby ideální zdroj jsou považovány makrely, sardinky, herinky, losos či kaviár nebo olej z tresčích jater.  V menším množství se pak nachází také v hovězím mase a mléce trávou živeného skotu.

Důležité pro mozek a koncentraci

Klíčová je DHA pro vývoj a fungování mozku, stejně jako pro růst mozkové tkáně. Nejvíce DHA se nachází v šedé hmotě mozkové a vývoj čelních laloků mozkových je na jejím množství přímo závislý. Tyto části mozku jsou zodpovědné za zpracovávání informací, vzpomínek a také emocí, ovlivňuji i míru koncentrace, plánování a řešení problémů a také chování. Nedostatek DHA v raném věku bývá proto spjat s problémy s učením, ADHD, agresivitou a dalšími poruchami. V dospělosti a seniorním věku pak vede nedostatek DHA k předčasnému stárnutí mozku, spjat bývá i s Alzheimerovou chorobou, demencí a zhoršením paměti.