Piperin

Alkaloid propůjčující pepři jeho štiplavost a pálivost

Díky piperinu je pepř tím, čím je, tedy pikantním kořením s charakteristickou vůní. Jeho využití ale sahá mnohem dále než do kuchyně, v tradiční medicíně a zejména Ajurvédě má své místo v podobě pepře dlouhého či černého jisté již po staletí.

Nejen v černém pepři

Piperin poprvé izoloval dánský vědec Orsted v roce 1819 z černého pepře, tedy pepřovníku černého, později se prokázalo, že piperin obsahují i další druhy pepřovníků, například pepřovník dlouhý nebo západoafrický. V roce 1882 byl prvně syntetizován piperin, a to smícháním piperidinu a piperoylchloridu. V semenech pepřovníku černého je asi 5 až 10 % piperinu, u pepřovníku dlouhého pak asi 1 až 2 %.

Lepší využití dalších látek

Jedním z hlavních účinků piperinu je, že navyšuje biodostupnost dalších aktivních látek a živin. Přesný mechanismus není znám, nicméně blokuje aktivitu některých enzymů účastnících se metabolismu a transportu různých metabolitů. Posiluje také využití transportních činidel aminokyselin a pozitivně ovlivňuje i další procesy, kterým organismus reguluje, jaké látky mohou prostupovat do buněk. Nejčastěji se zmiňuje schopnost piperinu zlepšovat využití kurkuminu.

Tím, že stimuluje produkci adrenalinu, napomáhá organismu společně s vitamínem C vyrovnat se se stresem. Díky svému tzv. termogennímu účinku podporuje hubnutí a je vhodný pro získání a zachování optimální tělesné váhy, protože navyšuje hodnotu bazálního metabolismu. Podporuje též trávení a může být prospěšný při problémech s klouby či žaludečních vředech.