Hyperaktivita s poruchou pozornosti řadící se mezi neurovývojové poruchy
Zkratka ADHD vznikla z anglického pojmenování této poruchy Attention Deficit Hyperactivity Disorder, tedy doslova hyperaktivitu s poruchou pozornosti, setkat se nicméně můžeme i s označením hyperkinetická porucha.
Problémy ve škole
ADHD postihuje především děti a adolescenty, přetrvávat však může i do dospělosti. Patří mezi vůbec nejčastěji u děti diagnostikované mentální poruchy. Děti postižené ADHD mohou být hyperaktivní, mohou těžko kontrolovat své chování, problematicky udržují pozornost a soustředění. V důsledku toho se mohou objevovat problémy ve studiu, ale i mezilidských vztazích. Vyšší výskyt je u chlapců než u dívek. Diagnóza ADHD často zaznívá během prvních let navštěvování základní školy, kdy začínají být nejvíce patrné problémy se soustředěním a udržením pozornosti.
U dospělých s ADHD se objevuje neschopnost strukturovat si časově den, dodržovat termíny a dosahovat vlastních stanovených cílů, což je komplikované především v zaměstnání. Problematické ale může být i udržování vztahů, objevit se může inklinace k závislostem.
Projevy ADHD
U dětí se hyperaktivita projevuje nerespektováním autorit, sníženou mírou pozornosti, neschopností soustředění, děláním zbytečných chyb, nedokončováním zadaných úkolů, častým ztrácením věcí, snílkovstvím, ale také problémem vydržet v klidu, upovídaností a skákáním do řeči, nadbytkem energie.
Mezi příznaky ADHD u dospělých patří úzkosti, nervozita, nízké sebevědomí, problémy v práci, výbuchy vzteku, impulzivnost, užívání návykových látek, neschopnost chodit včas, tendence k prokrastinaci, samozřejmě také problémy se soustředěním, výkyvy nálad či deprese.
Příčiny ADHD nejsou známé
Příčiny ADHD nejsou plně objasněné, významnou roli hraje dědičnost, u osob s poruchou ADHD jsou pozorovány změny na mozku v lokalitách ovlivňujících pozornost, vliv má pravděpodobně i stav matky během těhotenství (kouření, zneužívání návykových látek či nedostatečná výživa, vystavení xenobiotikům). Navzdory konspiračním teoriím, ani vakcinace, ani častá konzumace cukru se na rozvoji ADHD nepodílí.
Léčba ADHD spočívá v užívání léků, které napomáhají postiženým udržet pozornost a zároveň zvládat své impulzivní chování. Léky mohou mít charakter stimulační, ale i nestimulační. Pozitivní vliv mají také doplňky stravy s obsahem omega-3 mastných kyselin. Další možností je psychoterapie, která jedince učí lépe zacházet se svými emocemi.
