Enzym telomeráza je klíčem k zachování mládí i zdraví. Podpořte její aktivitu

Enzym telomeráza je klíčem k zachování  mládí i zdraví. Podpořte její aktivitu
Rubrika: Zdravý život 16.02.2017
tisk

Za objev enzymu telomerázy a popsání stárnutí získal vědecký tým v roce 2009 Nobelovu cenu za fyzilogii a medicínu. Není se čemu divit. Tento vpravdě revoluční objev totiž nejen, že osvětluje proces stárnutí organismu, ale dokonce má i vysoký potenciál ohledně toho, jak stárnutí přirozeně zpomalit.

Abychom lépe porozuměli termínům telomery a telomeráza, je třeba si nejprve zopakovat něco ze základů biologie a genetiky. Lidské tělo je organismus, který tvoří mnoho orgánových systémů fungujících v dokonalém sladění a součinnosti.

Orgánové systémy pak utváří samostatné orgány. Ty obsahují tkáně určené pro vykonávání specifických funkcí jako třeba absorpce nebo naopak sekrece. Formují se ze vzájemně propojených buněk, které toto specifické fungování umožňují. Každá buňka je složena z drobnějších složek, tzv. organel. A jednou z organel je nukleus, čili buněčné jádro. Je to právě nukleus, který nás ohledně telomer zajímá.

Čtyři nukleové báze

Nukleus obsahuje struktury zvané chromozomy. Jsou to v podstatě balíčky veškeré genetické informace, která na děti přechází od jejich rodičů. Tato genetická informace, čili geny, je sérií bází adeninu (A), guaninu (G), cytozinu (C) a thyminu (T). Tyto báze se společně párují, a utváří tak naši buněčnou abecedu. Formují také nové sekvence genů nebo instruují, jak se mají utvářet buňky v organismu.

Jak rosteme a stárneme, náš organismus musí buňky samozřejmě duplikovat, a to procesem známým jako mitóza. Ta umožňuje mateřské buňce rozdělit se na dvě buňky dceřiné. Během mitózy dělají buňky kopie svého genetického materiálu.

Do každé z dceřiných buněk jej pak jde polovina. Aby bylo jisté, že je informace úspěšně předána z jedné generace na druhou, každý chromozom má na svých „ramenech“ chromatidách speciální ochrannou „čepičku“ zvanou telomer, která je řízena přítomností enzymu telomerázy.

Ochranná čepička

Telomer je opakující se sekvence DNA na konci ramen chromozomů. Dosahovat může až délky 15 000 párů bází. Chrání chromozomy před ztrátou párů bází na konci svých ramen. Brání také vzájemnému propojování chromozomů.

Kdykoliv, když se buňka rozdělí, dojde i ke ztrátě části telomeru, obvykle se jedná o ztrátu 25 až 200 párů bází za jedno buněčné dělení. Když je telomer až příliš krátký a dosáhne své „kritické délky“, již se dále nemůže replikovat.

To má za následek, že buňka zestárne a umírá v procesu zvaném apoptóza (buněčná smrt). Aktivitu telomerů určují dva mechanismy, a to eroze a adice. K erozi dochází, jak jsme výše popsali během každého dělení. Adici určuje aktivita enzymu telomerázy.

Jak přidat další báze?

Telomeráza, také zvaná telomerová terminální transferáza, je enzym tvořený bílkovinou a podjednotkami RNA, které dokáží prodloužit délku chromozomu přidáváním sekvencí TTAGGG na konce existujícího chromozomu. Telomeráza se nachází v plodových tkáních, pohlavních buňkách a také buňkách nádorových. Její aktivita se nicméně během vývoje reguluje a její aktivita v tělesných buňkách je velmi nízká, téměř nezřetelná.

Protože tělesné buňky telomerázu pravidelně nevyužívají, podléhají procesu stárnutí. Výsledkem stárnutí buněk je pak stárnutí celého organismu. Pokud je telomeráza v buňce aktivována, buňka pokračuje v růstu a dělení. Na základě této myšlenky „nesmrtelné buňky“ pak vznikají teorie a výzkumy zaměřené zejména dvěma směry, a to na zkoumání stárnutí a rakovinného bujení.

Terminální bod

Buněčné stárnutí je proces, během něhož buňka stárne a odumírá. Děje se tak v důsledku zkracování chromozomálních telomer až do bodu, kdy dosáhnou své kritické délky. Analogií k buněčnému stárnutí a aktivitě telomerázy jsou natahovací hodiny.

Zůstanou-li hodiny stále natažené, což lze chápat tak, že je telomeráza aktivní a umožňuje prodlužování telomer na chromatidách, pak se i buňka stává nesmrtelnou, a neustále produkuje nové buňky. Pokud ovšem hodiny nikdo nenatáhne, v našem případě tedy enzym telomeráza není aktivní a telomery na koncích chromatid se zkrátí až do terminální fáze, buňka přestane nové buňky produkovat, a odumírá. Naše buňky stárnou konstantně. Umožnit ale jejich nekonečně dělení, to by znamenalo prodloužit lidský život, a i mnoho dalších, velmi vzrušujících možností.

Pokud chcete přirozeně podpořit aktivitu enzymu telomerázy v tělesných buňkách, vyzkoušejte doplněk stravy Light of Life. Obsahuje Astragalosid IV komplex z kořene Astragalus membranaceus (kozince blanitého), kyselinu hyaluronovou a aktivní Cykloastragenol, které společně zaktivizují tento „enzym mládí“.

Light of life Light of life Prodlužte svůj život a zpomalte stárnutí organismu s tímto exkluzivním výživovým doplňkem. Vyvinutý na základě studie oceněné Nobelovou cenou. Zachovejte si své mládí, zdraví i vitalitu! Nyní s novým, účinnějším složení za stejnou cenu.

Vliv telomerázy na rakovinné bujení

Co se týče rakovinného bujení, rakovinné buňky patří k buňkám maligním. Ty se množí tak dlouho, až zformují nádor, který nekontrolovatelně roste. Pravděpodobně právě kvůli tomu byla detekována přítomnost telomerázy v lidských rakovinných buňkách, kde je desetkrát až dvacetkrát aktivnější než v běžných tělesných buňkách. Mnoha typům tumorů právě její přítomnost poskytuje růstovou výhodu. Pokud by bylo možné aktivitu telomerázy v maligních buňkách snížit, pak by došlo ke zkrácení jejich telomerů, stejně jako k tomuto stárnutí dochází u běžných buněk.

Díky tomu by bylo možné zasáhnout proti rakovinnému bujení ještě v raných fázích onkologických onemocnění. Také v případě  již existujícího tumoru by nicméně tento objev mohl pomoci – po odstranění tumoru by tzv. anti-telomerázová terapie mohla pomoci působit proti recidivě a vzniku metastáz.

Jednoduše řečeno, zabráněním aktivity enzymu telomerázy v maligních buňkách bychom mohli být schopni přeprogramovat rakovinné buňky z „nesmrtelných“ na „smrtelné“, a díky tomu odvrátit často fatální onkologické onemocnění. V současnosti je to ovšem stále jen rajská hudba let budoucích. 

Konec článku