UVA

Typ elektromagnetického záření s nejdelší vlnovou délkou ze tří typů ultrafialového záření, je zodpovědné za stárnutí kůže

Většina z nás je v průběhu našeho života vystavena vysokým dávkám UVA záření. Až 95% ultrafialového záření, které na Zem dopadne, je právě UVA záření. Intenzita záření je průběhu dne i v průběhu celého roku zhruba stejná, a prostupuje přes mraky i sklo.

UVA prostupuje hlouběji do pleti než UVB, a je již po léta považován za hlavní příčinu stárnutí pleti a vzniku vrásek, tzv. fotostárnutí. Až donedávna ovšem byli vědci přesvědčeni, že nestojí za výraznými epidermálními (nejsvrchnější vrstva kůže) poškozeními, mezi něž se řadí i většina rakovin kůže. UVA nejen, že se na rozvoji rakoviny kůže podílí, ale dost možná jej dokonce přímo způsobuje.

Nebezpečí z opalování

UVA je zároveň hlavním typem paprskům, díky nimž se opalujeme do hněda, ať už na sluníčku, nebo v soláriu. Jenže opalování jako takové způsobuje na pleti škody, které se sčítají. Opalování má za následek poškození DNA pleti; ztmavení kůže je nedokonalý pokus zabránit budoucímu poškození DNA. Tyto nedokonalosti a mutace mohou vést až k rakovině kůže.

Solária vyzařují především UVA paprsky. Vysokotlaké lampy používané v těchto salonech vyzařují dvanáctkrát vyšší dávku UVA záření než slunce. Není proto překvapením, že lidé, kteří solária pravidelně navštěvují, mají 2,5krát vyšší riziko rozvoje spinocelulárního karcinomu a 1,5krát vyšší riziko vzniku bazaliomu. A podle současných výzkumů zvyšuje první návštěva solária již v mládí riziko vzniku melanomu o 75%.

UVA záření má nejdelší vlnovou délku ze všech ultrafialových záření (UVA, UVB, UVC), tedy 320-400 nanometrů a dále se dělí na dva vlnové rozsahy UVA I s vlnovou délkou 340-400 nanometrů a UVA II s vlnovou délkou 320-340 nanometrů.