Prebiotika

Látky, které podněcují růst či aktivitu mikroorganismů (bakterií), jež jsou důležité pro zdraví organismu

Nejlepší příklad účinku prebiotik je v gastrointestinálním traktu, kde mohou pozměnit kompozici organismů ve střevní mikroflóře. V principu však mohou prebiotika pozitivně ovlivňovat i jiné oblasti organismu. Existují například krémy na ruce, u kterých byl záměrně vyvolán vliv podobný prebiotikům, aby zlepšily složení či aktivitu kožní mikroflóry.

Skutečný účinek až ve střevě

Ve stravě jsou prebiotika obvykle vláknité složky, které svrchní částí zažívacího traktu projdou, aniž by je organismus strávil. Proto mohou stimulovat růst či aktivitu „správných“ bakterií, které kolonizují tlusté střevo a jimž prebiotika slouží jako podklad.

V současnosti jsou prebiotika definována jako selektivně fermentované látky, které umožňují specifické změny jak ve složení, tak aktivitě gastrointestinální mikroflóry, což přináší organismu početné zdravotní benefity.

Cibule a česnek

Prebiotika se přirozeně vyskytují v naší stravě. Mezi jejich zdroje patří mimo jiné artyčoky, česnek, cikorka a cibule. Aby však došlo ke kýženému bifidogennímu účinku (zvýšení počtu „přátelských“ bakterií ve střevě), je třeba konzumovat těchto potravin velké množství. Proto je pro většinu lidí snažší užívat doplňky stravy s obsahem prebiotik, nebo doplňků stravy s kombinací probiotik a prebiotik, aby měli jistotu, že jsou jejich hladiny přátelských bakterií ve střevě dostatečně vyživené.

Existují různé typy prebiotik, mezi ty nejběžnější patří inulin, fruktooligosacharidy, laktulóza a lafinóza.