Typy plešatění: Alopecia areata aneb když váš vlastní imunitní systém napadá vlasy

Typy plešatění: Alopecia areata aneb když váš vlastní imunitní systém napadá vlasy
Rubrika: Péče o vlasy 13.05.2015
tisk

Druhů plešatění známe hned několik. Někdy jsou na vině pohlavní buňky, jindy stres a jindy zase vlastní imunitní systém. Abyste důvodům, proč vám padají (a nebo v budoucnu mohou vypadat) vlasy, dostatečně porozuměli, rozhodli jsme se vás prostřednictvím našeho Magazínu krásy seznámit s různými typy plešatění.

Alopecia areata (AA) se považuje za třetí nejčastější formou ztráty vlasů (po telogen efluvium a androgenní alopecií). Riziko, že se s AA někdy během života potkáte, je poměrně vysoké, skoro 2%. Nezdá se vám to tak moc? Tak si to přepočítejte jinak – s alopecia areata e během svého života někdy setkají dva lidi z každých sto lidí. To už není tak málo, že? Pozitivní ovšem je, že AA není nakažlivá, takže i když se setkáte s někým, kdo jí zrovna trpí, nemáte šanci ji od něj jen tak chytnout.

Vypadávání vlasů čili alopecie

Vezměme to ale od začátku. Slovo alopecie je lékařský termín pro ztrátu vlasů. Nevztahuje se ale pouze k jednomu konkrétnímu typu, jedná se spíše o obecné označení tohoto fenoménu. Slovo alopecie pochází z latiny, ale lze jej vystopovat až k řeckému slovu "alopek", které označuje lišku. Říkáte si, proč liška? Inu, ne že by snad lišky ve starém Řecku nějak extrémně plešatěly. Příčina je mnohem prozaičtější, toto označení se totiž vztahovalo i k chorobě, kterou právě lišky často trpěly – k prašivině.

Podle vědců patří alopecia areata k autoimunitním chorobám stejně jako revmatoidní artritida. V případě AA ale imunitní systém zaměřuje své útoky nikoliv na klouby, ale na vlasové folikuly. Proč se AA u člověka rozvine, to stále není jasné. Z nějakého důvodu se aktivuje imunitní systém v nevhodnou dobu a začne napadat vlastní buňky. Podle průzkumů pracujících s několika typy modelů nemocí vědci zjistili, že hlavním viníkem jsou některé typy lymfocytů, které začnou vlasové folikuly pokládat za hrozbu pro celé tělo, a přistoupí proto k jejich eliminaci.

Alopecia areata postihuje ženy, muže i děti. Její počáteční projevy jsou viditelné jako jasně ohraničená místa bez vlasů, kruhového tvaru ve vlasové části hlavy. U mnoha lidí zůstane pouze u jednoho či dvou plošek, ale u jiných jedinců se může ztráta vlasů výrazně rozšířit. Bohužel, v případě dětí, u kterých se AA rozvine ještě před pubertou, je daleko větší riziko, že bude ztráta vlasů rozsáhlejší a trvalého charakteru.

Alopecia areata rozdělujeme na několik poddruhů:

  • Alopecia totalis: ztráta vlasů, která se rozprostírá po celém skalpu
  • Alopecia universalis: ztráta vlasů, která se rozprostírá po celém těle a postihuje i obočí, řasy, vousy, pubické ochlupení a vlastně veškeré ochlupení na těle
  • Alopecia barbae: ztráta vlasů, která se u mužů omezuje pouze na oblast bradky

K autoimunitnímu onemocnění patří zánět

Zánět, ke kterému v souvislosti s AA dochází, se zaměřuje na kořeny vlasových folikul hluboko v pokožce. Na povrchu pokožky je ale téměř neviditelný – nedochází k zarudnutí, místo člověk nevnímá jako citlivé. Jen v malém procentu případů jednotlivci shledávají postižené místo svědivé, přičemž pociťují mírnou bolest při dotyku. První fáze rozvoje AA lze tak často doložit pouze výrazným a nerovnoměrným úbytkem vlasů.

Ztráta vlasů může být velmi náhlá, „rozjede“ se klidně v řádu několika dní kdekoliv v oblasti skalpu. Postižené části pokožky nejsou ničím neobvyklé: pleť bývá hladká, bez jizviček a známek podráždění. Jediné, co je na ní zvláštní, je, že na ní chybí vlasový porost! Co je ovšem dobrá zpráva – na rozdíl od ostatních autoimunitních chorob u alopecia areata nedochází k absolutní likvidaci „cíle zánětu“, v tomto případě vlasových folikul. Ty se mohou obnovit v momentě, kdy zánět pomine.

Může za to stres?

Lidé s pouze jednou či dvěma „pleškami“ dojdou často plného a spontánního uzdravení během dvou let, ať se nějak léčí nebo nikoliv. I přesto shledává asi 30% jedinců stav přetrvávající a dokonce rozšiřující se, nebo mají zkušenost s opakujícími se cykly ztráty vlasů a opětovného růstu.

Tradičně je AA nahlížena jako choroba spouštěná stresem. A ačkoliv k této hypotéze neexistuje jediný vědecký důkaz, někteří dermatologové ji stále považují za pravdivou a předávají ji svým pacientům. Pravda o alopecia areata je ale mnohem složitější. Extrémní stres sice může AA u některých lidí spustit, ale poslední průzkumy ukazují, že na vině jsou často také geny. Podle vědců pravděpodobně existuje několik genů, které člověka činí náchylnějšího k rozvoji AA. A čím víc těchto genů člověk má, tím spíš se u něj AA rozvine. Ale faktorů, které se na rozvoji alopecia areata podílí, je daleko víc – mimo jiné třeba hormony, alergie, viry nebo toxiny v životním prostředí. Před alopecia areata si tak nemůže být nikdo jist!

Zaujalo vás toto téma? Přečtěte si další článek: 19 (překvapivých) důvodů, proč vám padají vlasy

Konec článku